Pojďte a poslyšte, co se odehrálo na divadelních prknech naší školy…
Po roce nacvičování náš divadelní soubor uvedl novou hru – Staré pověsti české od Vlastimila Pešky.Tentokrát jsme sáhli po další komedii, ale vydali jsme se hlouběji do naší historie, k samým kořenům českého národa.
Zkoušet jsme začali vloni na podzim. Hned zkraje bylo jasné, že tohle bude o něco větší oříšek než divadelní hra na motivy knihy Karla Poláčka Bylo nás pět. Divadelní soubor se výrazně rozrostl. Sešla se nám spousta nových nadšenců, kteří se stali našimi kolegy na pódiu. V kontrastu k tomu jsme však vybrali divadelní hru, jež byla určena pouze pro sedm herců, kteří si střídají role. Navíc není tato hra rozdělena na obrazy a jediné, co ji dělí, je přestávka. Může se s tím náš početný soubor poprat?
Po vzoru starých Slovanů jsme se vydali na dlouhou pouť a na jejím konci na nás sice nečekala země zaslíbená, ale potlesk a rozesmáté divácké tváře. Stejně jako Slované, i my jsme byli vedeni vytrvalým mužem, bez kterého bychom se cíle nedobrali. Praotcem, který nás provedl všemi strastmi, není nikdo jiný než náš režisér pan učitel Kopečný. Hru doplnil o nový závěr, a to sice dívčí válku, kterou převedl do dialogů, a rozdělil role hercům. (Pokud si je herci nerozdělili sami.) Ačkoli to mnohdy byl skutečný boj, došlo ke smíru a muži s ženami se spojili a společnými silami jsme Staré pověsti české znovu přivedli k životu.
Po boku režiséra stála neméně trpělivá paní učitelka Zažímalová, která na klavír doprovázela náš zpěv. Pro navození správné atmosféry nesmělo chybět ani osvětlení, o které se již tradičně postaral pan učitel Lukáš Vejmelka. Letos jsme si poprvé zahráli na novém pódiu a mohli jsme zatáhnout novou oponu, což nás potěšilo.
Premiéra Starých pověstí českých se odehrála ve středu 27. listopadu, kdy jsme zahráli dvě představení pro školu a večer nás pak čekalo benefiční představení pro veřejnost. Veškerý výtěžek (8050 Kč) putoval na podporu neziskové organizace Sdílení, o. p. s. Krom výtěžku z představení se nám podařilo pro Sdílení získat dalších dvacet tisíc korun v rámci projektu Daruj srdce, který vyhlásila Nadace Olgy Havlové, aby ocenila studentské projekty na podporu neziskových a charitativních organizací. Převzít šek jsme se na Staroměstskou radnici v Praze vydali já (Radim Šalanda), Martin Veselý a David Pospíchal v doprovodu pana učitele Vejmelky. Dar bude využit na nákup kompenzačních a polohovacích pomůcek.
Benefiční byla i naše derniéra v kulturní domě v Třešti. Tu jsme odehráli v úterý 3. prosince 2024 a hrát v tak velkém sále pro nás bylo opravdu velkým zážitkem. Na velkém podiu, které poznalo mnoho divadelníků. Výtěžek z úterního představení (8156 Kč) půjde na podporu organizace Moje opora, která se taktéž věnuje domácí péči a půjčování kompenzačních pomůcek v Třešti a okolí.
Děkujeme všem našim divákům za vstřícné přijetí našeho lehce ztřeštěného pojetí národní klasiky. Poděkování patří i panu režisérovi, paní Zažímalové a panu Vejmelkovi za vše, co pro nás udělali. Těšíme se na další divadlo. Zatím netušíme, co budeme hrát. Snad jen Perun sám ví, kam nás zavede tentokrát…
za divadelní soubor Radim Šalanda (sexta)