Je pátek 21. března 2025 a my, nedočkaví herci ze školního divadelního souboru, chvátáme mrazivým ránem na zastávku, abychom užuž nasedli do autobusu a za doprovodu paní učitelky Květy Zažímalové, pana učitele Radka Kopečného a pana učitele Lukáše Vejmelky se vydali na výlet do Brna.
Už o dvě hodiny později míříme rovnou do slavné vily Tugendhat. Vila zvenku sice vypadá jako obyčejný moderní dům, ale ukrývá v sobě mnohem víc. Ohromila nás nejenom velkými fascinujícími prostory, ale také drobnými detaily a bohatou historií. A obzvlášť fakt, že takto moderně vypadající budova byla postavena už před druhou světovou válkou, mě, musím se přiznat, šokoval.
Po skončení prohlídky ve vile Tugendhat pokračujeme objevováním dalších přenádherných prostor. Tentokrát v Mahenově divadle. I v něm na nás čekal průvodce, který nás provedl celým divadlem, a poskytl nám možnost nahlédnout i do technických zákoutí. Krásou divadla jsem doteď naprosto unešená, nadchlo mě svými malbami, velkým lustrem nad hledištěm a všudypřítomnými detaily.
V průběhu dne se potom procházíme prostornými ulicemi velkoměsta, užíváme si jarního sluníčka a svěžího větříku. V průběhu našich pochůzek samozřejmě zastavujeme takéi u známého brněnského orloje na náměstí Svobody a navštěvujeme katedrálu svatého Petra a Pavla na Petrově. U každého významného místa na nás čeká odborný výklad pana Kadlece, který nás celým dnem provázel.
S blížící se šestou hodinou už však směřujeme naše kroky k Městskému divadlu Brno, ve kterém již za chvíli začíná zlatý hřeb našeho nabitého programu. Tím je muzikál My Fair Lady (ze Zelňáku).
Když se naposledy zatáhla opona a přestaly nám brnět ruce od bouřlivého potlesku, vypukla mezi námi žhavá výměna dojmů. Špičkový výkon všech herců nás ohromil. A co teprve, když jsme zjistili, že hudba pocházela nikoliv z nahrávky, nýbrž od živého orchestru! Nesmím opomenout ani představení samotné. Příběh ve mně po celou dobu probouzel celou řadu emocí a z jeviště jsem nemohla odtrhnout oči. A nebyla jsem sama! Zkrátka opravdu silný zážitek.
Nočním Brnem kráčíme zpátky k autobusu a pomalu začínáme vstřebávat tento neobyčejný den.
Žofie Čeřovská